Baseballový trénink

Každý správný baseballista musí mít alespoň základní průpravu atleta a gymnasty. Atletické prvky jsou nejlepší variantou pro všestranný rozvoj pohybových dovedností a naopak gymnastické prvky jsou nejlepší variantou pro rozvoj motorických schopností. Proto především v mládežnických kategoriích by měl každý baseballový trénink obsahovat alespoň malou úvodní část věnovanou těmto disciplínám, ať už se bavíme o atletické abecedě, či základních prvcích prostné gymnastiky jako jsou kotrmelce, stojky nebo hvězdy.

V další fázi tréninku se hráči společně s trenéry zaměřují na budování a rozvoj individuálních herních dovedností. Mezi nejzákladnější patří hod, chycení, odpal a běh po metách. Na každou dovednost existuje série drilů jako například drily pro vnitřní pole. Ty nejzákladnější slouží k seznámení hráče s danou dovedností, následují drily na rozvoj a automatizaci dovedností. Ve chvíli, kdy si je trenér jistý, že se hráči v dané dovednosti cítí komfortně, přichází poslední fáze motorického učení, tzv. tvořivá koordinace neboli herní mistrovství. V této fázi se již hráči učí danou dovednost aplikovat do baseballových situací. 

Předposlední fáze baseballového tréninku je zaměřena na týmovou souhru, ať už na pálce (v útoku) či v poli (v obraně). Již Ernest Hemingway nazval baseball jako "nejrychlejší šachy na světě". Situace se v průběhu několika setin může diametrálně změnit, a aby tým v útoku i obraně dokázal včas a správně zareagovat, je potřeba tyto situace trénovat stále dokola, dokud hráči nedokážou na změnu zareagovat intuitivně (automaticky). 

Poslední fáze tréninku by pak vždy měla být věnovaná hře, kde si hráči vyzkouší natrénované dovednosti a situace přímo v herním prostředí. Tato složka je důležitá nejen pro to, aby děti trénink bavil, ale také aby pochopily, proč je drilování tak důležité a nezbytné k tomu, stát se lepšími hráči. Trénink by měl být zakončen protažením a kompenzačním cvičením a samozřejmě zhodnocením tréninku.